Výplata z prop firmy není kapitálový zisk z vlastního obchodování. Pozici nikdy nevlastníte: obchodujete simulovaný účet, který patří firmě, a na účet vám přichází smluvní podíl na zisku, jejž tento účet vytvořil, vyplacený společností v zahraničí. V Česku se takový podíl obvykle přiznává buď jako ostatní příjem podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., nebo jako příjem ze samostatné činnosti podle § 7 téhož zákona. Na Slovensku vede stejná dělicí čára mezi § 8 a § 6 zákona č. 595/2003 Z. z. Nikdo za vás nic nesráží, takže celé přiznání leží na vás.
- Výplata je podíl na zisku podle smlouvy o poskytování služeb se společností ve Spojených arabských emirátech, ne výnos z prodeje cenného papíru nebo derivátu, který jste vlastnili.
- Česko: § 10 je jednodušší a nenese žádné sociální ani zdravotní pojištění, ale odečíst lze jen prokazatelné výdaje. § 7 umožňuje paušální výdaje 60 % nebo 40 % a přitahuje pojistné.
- České sazby pro rok 2026: 15 % do 1 762 812 Kč a 23 % nad tuto hranici (§ 16). Přiznání se podává, jakmile roční zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 Kč (§ 38g).
- Slovensko od roku 2026 přestavělo sazby: 19 %, 25 %, 30 % a 35 % ze základu podle § 8. Zdravotní pojištění ve výši 15 % se navíc týká i příjmů podle § 8, což v Česku neplatí.
- Nákup evaluace od společnosti, která není usazená ve vaší zemi, z vás může udělat identifikovanou osobu podle § 6h zákona č. 235/2004 Sb. Spouštěčem je nákup, ne výplata.
- Dolvero nesráží daň a nevydává daňové potvrzení a říká to rovnou. Co dává místo toho, je záznam ve veřejném ledgeru s ověřovacím kódem u každé výplaty, přesně ten důkaz, který finanční úřad uznává.
- Základní sazba ČR
- 15 %§ 16, na část základu do 1 762 812 Kč
- Horní sazba ČR
- 23 %na část nad 36násobkem průměrné mzdy
- Hranice pro přiznání ČR
- 50 000 Kčroční zdanitelné příjmy, § 38g odst. 1
- Sazby SR 2026
- 19 až 35 %§ 15 písm. a), poprvé za rok 2026
- Zdravotní sazba SR
- 15 %i z ostatních příjmů podle § 8, § 12 zákona 580/2004
- Zdravotní sazba ČR
- 13,5 %jen ze samostatné činnosti, nikdy z § 10
Co ten příjem vlastně je
Ani jeden ze zákonů o daních z příjmů prop trading nezná, proto se argumentuje analogií a proto jsou rady na internetu sebejisté a protichůdné zároveň. Faktický řetězec sporný není. Koupíte si evaluaci, obchodujete účet, který patří firmě, na simulované knize, a pokud tento účet uzavře zisk bez porušení pravidla, požádáte o výplatu a dostanete dohodnuté procento z něj. Neexistuje cenný papír, který jste koupili, ani derivátový kontrakt na vaše jméno, ani brokerský výpis s vaší vlastní pozicí.
Z toho plynou dva důsledky. Pravidla psaná pro obchodování vlastních cenných papírů nebo derivátů na tento příjem nedosáhnou, a tedy ani osvobození, která jsou na ně navázaná. A plátce je v zahraničí: smluvní stranou Dolvera je DKZ Information Technology Services L.L.C, registrovaná ve Spojených arabských emirátech pod číslem 2701441, přičemž Stratinova LTD (Kypr, HE475207) působí pouze jako zástupce pro EU. Emirátská společnost není českým ani slovenským plátcem daně, takže se u zdroje nic nesráží. Český daňový rezident stejně zdaňuje celosvětové příjmy (§ 2 odst. 2), takže původ peněz mění papírování, ne povinnost je přiznat.
Dolvero nesráží daň, nikam vás neregistruje a nevydává daňové potvrzení. Každá výplata je místo toho uvedena ve veřejném ledgeru s datem, částkou a ověřovacím kódem a stejný záznam ukazuje dashboard. Berte ten záznam jako svůj primární doklad: je datovaný, ověřitelný třetí stranou a sedí na peníze, které dorazily.
Česko: § 10, nebo § 7
Volba vyplývá z toho, jak reálně fungujete. Pokud je obchodování funded účtů soustavná činnost provozovaná vlastním jménem s cílem se jí živit, správce daně ji přečte jako samostatnou činnost podle § 7. Pokud je skutečně příležitostná, patří do § 10 odst. 1 písm. a), případně do zbytkové kategorie § 10 odst. 1 písm. r). Kde ta hranice leží, je obvyklý výklad, ne pravidlo napsané v zákoně, a je to bod, který má největší smysl probrat s poradcem.
| Otázka | § 10 ostatní příjmy | § 7 samostatná činnost |
|---|---|---|
| Právní základ | § 10 odst. 1 písm. a) nebo r) zákona č. 586/1992 Sb. | § 7 odst. 1 písm. b) nebo c), případně § 7 odst. 2 písm. c) |
| Komu sedí | Příležitostné výplaty, obchodování vedle zaměstnání nebo studia | Pravidelné výplaty, více funded účtů, je to plán |
| Živnostenské oprávnění | netýká se | nutné pro paušál 60 %volná živnost; bez ní spadá činnost pod § 7 odst. 1 písm. c) nebo § 7 odst. 2 písm. c) |
| Paušální výdaje | žádnéjen prokazatelné výdaje, § 10 odst. 4 | 60 % nebo 40 %§ 7 odst. 7 písm. b) do 1 200 000 Kč, písm. d) do 800 000 Kč |
| Ztráta | nepřihlíží sepřevýší-li výdaje příjem, k rozdílu se nepřihlíží | uznává sedaňovou ztrátu lze uplatnit v dalších letech |
| Sociální pojištění | žádnépříjem podle § 10 není pro ČSSZ samostatnou výdělečnou činností | 29,2 % z 55 % daňového základuminimální měsíční záloha 5 005 Kč u hlavní, 1 574 Kč u vedlejší činnosti |
| Zdravotní pojištění | žádné | 13,5 % z 50 % základuminimální měsíční záloha 3 306 Kč, bez stropu |
| Sazba daně | Stejná pro obojí: 15 % do 1 762 812 Kč, 23 % nad (§ 16) | |
| Roční administrativa | Jen daňové přiznání | Daňové přiznání plus přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu |
Dvě pasti chytají lidi každý rok. Osvobození podle § 10 odst. 3 písm. a) je hranice, ne odpočet: do 50 000 Kč ročně je daný druh příjmu osvobozený, ale v okamžiku, kdy 50 000 Kč přesáhne, je zdanitelná celá částka, ne jen to, co je nad hranicí. A podle § 10 odst. 4 se ke ztrátě vůbec nepřihlíží, takže špatný rok vám nedá nic, co byste převedli dál.

Čísla pro rok 2026, která opravdu potřebujete
Následující hodnoty platí pro zdaňovací období 2026 v obou zemích. Průměrná mzda pro rok 2026 vychází v Česku na 48 967 Kč a právě z ní jsou odvozené násobky, se kterými zákon pracuje.
| Položka | Česko 2026 | Slovensko 2026 |
|---|---|---|
| Sazby daně na tento příjem | 15 % a 23 % | 19, 25, 30 a 35 % |
| Horní sazba začíná na | 1 762 812 Kč36násobek průměrné mzdy | 43 983,32 EUR154,8násobek životního minima, dále 212,4 a 264 |
| Přiznání povinné od | 50 000 Kč20 000 Kč, pokud jste zaměstnanec a jinak byste přiznání nepodávali | 2 983,37 EURpolovina 21násobku životního minima |
| Sleva nebo nezdanitelná část | Sleva na poplatníka 30 840 Kčplatí bez ohledu na zvolený paragraf | 5 966,73 EURjen na základ podle § 5 a § 6 ods. 1 a 2, nikdy na § 8 |
| Paušální výdaje | 60 % nebo 40 %jen u § 7 | 60 %, nejvýše 20 000 EURjen u § 6 |
| Lhůta pro přiznání | 1. dubna, 2. května elektronicky, 1. července s poradcem | 31. března, s oznámením až o šest měsíců déle při příjmech ze zahraničí |
Slovenská pásma jsou nová: znění § 15 písm. a) účinné od 1. ledna 2026 se poprvé uplatní za zdaňovací období roku 2026. Násobky se počítají z životního minima platného k 1. lednu 2026, tedy z 284,13 EUR, a eurové částky výše jsou tento násobek vyčíslený.
Sociální a zdravotní pojištění
České sociální pojištění kopíruje daňový paragraf. ČSSZ považuje činnost za samostatnou výdělečnou jen tam, kde se příjmy z ní považují za příjmy ze samostatné činnosti podle § 7, takže příjem podle § 10 nezakládá žádnou povinnost. Pokud pod § 7 spadáte a jde o vedlejší činnost (jste zaměstnanec, student do 26 let, důchodce nebo pečujete o dítě), platíte teprve od chvíle, kdy roční daňový základ přesáhne rozhodnou částku, pro rok 2026 tedy 117 521 Kč. Nad ní je pojistné 29,2 % z 55 % daňového základu, s minimální měsíční zálohou 1 574 Kč u vedlejší a 5 005 Kč u hlavní činnosti od 1. července 2026 a s maximálním ročním vyměřovacím základem 2 350 416 Kč.
České zdravotní pojištění funguje stejně, ale nezná rozhodnou částku ani strop. VZP to říká přímo: pro zařazení mezi OSVČ není nutný živnostenský list, podstatné jsou příjmy ze samostatné výdělečné činnosti podle zákona o daních z příjmů. Sazba je 13,5 % ze základu, kterým je polovina příjmu po odpočtu výdajů, minimální měsíční záloha 3 306 Kč v roce 2026. Příjem podle § 10 je i tady mimo systém.
Slovensko se v jednom zásadním bodě liší. Podle § 10b ods. 1 písm. d) zákona č. 580/2004 Z. z. je ostatní příjem podle § 8 zárobkovou činností pro účely zdravotního pojištění a § 12 stanoví sazbu 15 %, která se vyrovnává v ročním zúčtování, ne měsíčně. Česká úprava nic takového nemá a je to největší jediný důvod, proč slovenský výpočet vyjde ze stejné výplaty výš než český.
Od 1. ledna 2026 znění § 21 zákona č. 461/2003 Z. z. úplně ruší příjmovou hranici pro povinné sociální pojištění SZČO a podle přechodného ustanovení § 293gma vzniká každému, kdo byl SZČO už před rokem 2026, povinné nemocenské a důchodové pojištění k 1. červenci 2026 bez ohledu na to, kolik činnost vydělá. Založit si na Slovensku živnost kvůli prop výplatám je proto těžší rozhodnutí než v roce 2025. Svou situaci si ověřte v Sociálnej poisťovni dřív, než cokoli zaregistrujete.
DPH: otázka identifikované osoby
Většina traderů předpokládá, že se jich DPH nemůže týkat, protože jsou daleko od registračního obratu. Jenže pravidlo, které lidi chytá, s obratem nesouvisí.
Podle § 6h zákona č. 235/2004 Sb. se osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem, stává identifikovanou osobou dnem přijetí zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku. Poplatek za evaluaci zaplacený emirátské společnosti přesně takový tvar má. Přihlášku je nutné podat do 15 dnů a příjemce přizná českou daň v základní sazbě 21 % z přijaté služby. Identifikovaná osoba není plátce: DPH neúčtujete a nic si neodečítáte, jen přiznáte daň v režimu přenesení povinnosti.
Dvě výhrady jsou podstatné. Pravidlo dopadá jen na osobu povinnou k dani, tedy na někoho, kdo uskutečňuje ekonomickou činnost, takže trader, jehož výplaty jsou skutečně příležitostným příjmem podle § 10, má reálný argument, že § 6h na něj nedopadá. A poskytnutí služby emirátské společnosti samo o sobě nespouští nic: § 6i míří na služby s místem plnění v jiném členském státě, ne ve třetí zemi. Paušální režim tento status výslovně snese, viz § 7a odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů.
Slovensko má text napsaný jinak. § 69 ods. 3 zákona č. 222/2004 Z. z. ukládá slovenskému příjemci povinnost zaplatit daň v základní sazbě 23 % ze služby dodané zahraniční osobou z třetího státu, je-li místo dodání na Slovensku, ale registrační povinnost v § 7a ods. 1 je psaná pro služby přijaté z jiného členského státu. Tenhle rozdíl je otázka pro slovenského poradce, ne pro fórum.
Modelový příklad v korunách
Vezměte tradera na 2-Step účtu za 100 000 USD, který za rok 2026 uzavře zisk 12 000 USD. Při standardním splitu 80 % to je 9 600 USD na výplatách, minus plošný poplatek 1 %, tedy 96 USD. Kurzem ČNB 20,813 Kč za dolar vyhlášeným k 9. září 2026 je hrubý podíl 199 805 Kč a poplatek 1 998 Kč. Poplatek za evaluaci v ceníkové výši 549 USD se v plné výši vrací s druhou výplatou, takže je za rok nejdřív nákladem a pak stejně velkým příjmem, a v tabulce ho vynecháváme, aby srovnání zůstalo čisté.
| Položka | § 10 ostatní příjem | § 7 na volnou živnost, paušál 60 % |
|---|---|---|
| Hrubý podíl na zisku 2026 | 199 805 Kč | 199 805 Kč |
| Výdaje | 1 998 Kčpoplatek 1 %, prokazatelný | 119 883 Kčpaušál 60 % |
| Dílčí základ daně | 197 807 Kč | 79 922 Kč |
| Daň 15 % | 29 670 Kčzáklad zaokrouhlen na celá sta dolů | 11 985 Kč |
| Sociální pojištění | 0 Kč | 0 Kčvedlejší činnost, základ pod rozhodnou částkou 117 521 Kč |
| Zdravotní pojištění | 0 Kč | 5 395 Kč13,5 % z poloviny základu, bez minima, protože jste zároveň zaměstnanec |
| Celkem, trader, který už má zaměstnání | 29 670 Kč | 17 380 Kč |
| Celkem, trader bez jiných příjmů | 0 Kčsleva na poplatníka 30 840 Kč to pokryje | 0 Kč na daniale nastupují minimální zálohy hlavní činnosti |
Poslední dva řádky čtěte společně. Pro zaměstnaného tradera na této úrovni vychází cesta přes § 7 zhruba o 12 000 Kč levněji, protože paušál ubere ze základu víc, než kolik pojistné přidá zpátky. U tradera bez jiných příjmů smaže daň v obou případech sleva 30 840 Kč a rozhodujícím faktorem se stanou minimální zálohy, které nese hlavní samostatná činnost. Pokud by činnost spadala pod § 7 odst. 1 písm. c) nebo § 7 odst. 2 písm. c) místo pod živnost, paušál klesne na 40 % a výsledek se posune zpátky k § 10.

Slovensko podrobně
Slovenská dělicí čára vede mezi § 6 a § 8. § 6 ods. 1 pokrývá živnost a jiné podnikání podle zvláštních předpisů, § 6 ods. 2 jinou samostatnou výdělečnou činnost. § 8 je zbytkový a jeho výčet začíná slovem „najmä“, takže pojme příjem, který se nevejde nikam jinam, což je obvyklé místo pro příležitostnou prop výplatu.
| Otázka | § 8 ostatní příjmy | § 6 podnikání a jiná samostatná činnost |
|---|---|---|
| Sazba | 19, 25, 30, 35 %§ 15 písm. a) bod 1 | 15 % do 100 000 EURnad to 19 až 35 %, § 15 písm. a) body 2 a 3 |
| Výdaje | jen prokazatelné§ 8 ods. 2, ke ztrátě se nepřihlíží | 60 %, nejvýše 20 000 EUR§ 6 ods. 10, pro neplátce DPH |
| Nezdanitelná část | nelze uplatnit§ 11 ods. 1 míří jen na § 5 a § 6 ods. 1 a 2 | 5 966,73 EURkrátí se nad základem 26 083,13 EUR |
| Osvobození 500 EUR | obvykle nedostupné§ 9 ods. 1 písm. g) odkazuje na § 8 ods. 1 písm. a), který vylučuje činnost podle smlouvy, kterou si vyplácející společnost dává do nákladů | netýká se |
| Zdravotní pojištění | 15 % ze základu daně§ 10b ods. 1 písm. d), vyrovnává se v ročním zúčtování | 15 % s minimálním základemplatí se měsíčně |
| Sociální pojištění | žádnépříjem podle § 8 z vás SZČO nedělá | 33,15 % celkempovinné od 1. července 2026 bez ohledu na výši příjmu |
Na stejné výplatě, tedy 8 238,93 EUR hrubého při referenčním kurzu ECB 1,1652 k 9. září 2026, dává § 8 základ 8 156,54 EUR po odečtu poplatku 82,39 EUR, daň 19 % ve výši 1 549,74 EUR a zdravotní pojištění 15 % ve výši 1 223,48 EUR, dohromady zhruba třetinu hrubého. Cesta přes § 6 by daň paušálem a nezdanitelnou částí srazila na nulu, ale od 1. července 2026 s sebou nese povinné sociální pojištění bez ohledu na výdělek a k tomu minimální zdravotní odvody. U malých částek obvykle vyhrává § 8, u vyšších a pravidelných se § 6 začne vyplácet.
Pro přepočet dolarů vám obě země nechávají volbu. Česká fyzická osoba, která nevede účetnictví, použije buď kurz ČNB ke dni vzniku příjmu, nebo jednotný kurz podle § 38 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., a v jednom období obojí kombinovat nelze. Slovenská fyzická osoba, která není účetní jednotkou, si vybírá ze čtyř možností podle § 31 ods. 2 zákona č. 595/2003 Z. z. Vyberte jednu metodu, zapište si ji a držte se jí celý rok.
Co si schovat a odkud to vzít
- Vlastní evidence výplat. Jeden řádek na výplatu: datum žádosti, datum uvolnění, hrubá částka v dolarech, poplatek 1 %, čistá přijatá částka, použitý kurz a výsledná částka v korunách nebo eurech.
- Doklad ke každé výplatě. Záznam v dashboardu a záznam ve veřejném ledgeru s ověřovacím kódem, uložený v době, kdy vznikl, ne dohledávaný po roce.
- Doklad ke každému nákladu. Poplatky za evaluaci a add-ony s dokladem ke každému. Vrácený poplatek za evaluaci se pak vrací jako příjem u druhé výplaty.
- Kurz, který jste použili. Uložte si stránku ČNB nebo ECB k danému datu, nebo si poznamenejte, že používáte jednotný, respektive roční průměrný kurz.
- Připsání na účet nebo do peněženky. Řádek výpisu, na kterém peníze dorazily a který celý řetězec uzavírá.
| Doklad | Odkud pochází | Proč na něm finančnímu úřadu záleží |
|---|---|---|
| Záznam výplaty s ověřovacím kódem | Veřejný payout ledger Dolvera | Třetí strana může datum i částku nezávisle potvrdit |
| Historie výplat na účtu | Dashboard Dolvera | Váže každou platbu ke konkrétnímu funded účtu |
| Platná pravidla a podmínky | Veřejná stránka pravidel a changelog | Ukazuje právní povahu platby a kdo je protistranou |
| Doklady o evaluaci a add-onech | Váš platební poskytovatel | Podkládá každý výdaj, který uplatníte |
| Kurz k danému dni | ČNB nebo ECB | Dělá přepočet zopakovatelným |
Nic z uvedeného není daňové ani právní poradenství. Shrnuje předpisy platné k 10. září 2026 a výklady, které se k nim nejčastěji uplatňují, a obojí se může změnit. Vaše odpověď závisí na skutečnostech, které tento článek nevidí: na daňovém rezidentství, ostatních příjmech a zařazení vaší činnosti. Než budete podávat přiznání nebo cokoli registrovat, ověřte si svou situaci u licencovaného daňového poradce ve své zemi.
V čem Dolvero vyniká
Prop firma za vás přiznání nepodá. Co udělat může, je postarat se o to, aby důkazy existovaly, byly datované a mohl je zkontrolovat někdo, kdo u toho nebyl. Přesně to je celý příspěvek Dolvera do vaší daňové složky a je záměrně větší, než co většina firem zveřejňuje.
- Doklad o výplatě
- Veřejný ledgerověřovací kód u každé výplaty
- Poplatek za zpracování
- 1 %plošný, jediná srážka, kterou Dolvero dělá
- Srážková daň
- Žádnářečeno otevřeně, příjem přiznáváte vy
- Smluvní strana
- UvedenaDKZ Information Technology Services L.L.C, SAE, reg. 2701441
- Poplatek za evaluaci
- Vrácenv plné výši s druhou výplatou, doklad k zaevidování
- Výplatní cyklus
- 14 dnípředvídatelná data dělají čistou evidenci
Časté otázky
Musím výplatu z prop firmy vůbec přiznat?
Ano. § 2 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. zdaňuje českým rezidentům celosvětové příjmy a přiznání se podává, jakmile roční zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 Kč, respektive 20 000 Kč podle § 7 až § 10, pokud jinak máte jen příjmy ze zaměstnání (§ 38g). Slovenská hranice je pro rok 2026 na 2 983,37 EUR (§ 32 ods. 1).
Je výplata kapitálovým ziskem z obchodování?
Ne. Pozici nevlastníte a na vaše jméno neexistuje cenný papír ani derivátový kontrakt, takže úlevy psané pro vlastní obchodování na ni nedosáhnou. Jde o obvyklý výklad, ne o pravidlo napsané v zákoně, a je to bod, který má největší smysl ověřit u poradce.
Sráží Dolvero daň nebo posílá daňové potvrzení?
Ne. Dolvero strhává jen plošný poplatek za zpracování ve výši 1 % a zbytek vyplácí. Smluvní stranou je emirátská společnost, která není českým ani slovenským plátcem daně, takže se u zdroje nic nesráží a žádné roční potvrzení se nevydává. Vaším dokladem je záznam ve veřejném ledgeru s ověřovacím kódem.
Potřebuju živnostenský list, abych mohl obchodovat funded účet?
Na nákup a obchodování ne. Pro daně ale rozhoduje: bez živnosti nemůžete uplatnit paušál 60 % podle § 7 odst. 7 písm. b) a činnost spadá pod § 7 odst. 1 písm. c) nebo § 7 odst. 2 písm. c) se 40 %, případně pod § 10 jen s prokazatelnými výdaji.
Budu se kvůli nákupu evaluace muset registrovat k DPH?
Můžete se stát identifikovanou osobou, což není totéž. Podle § 6h zákona č. 235/2004 Sb. se jí česká osoba povinná k dani, která není plátcem, stává přijetím služby od dodavatele neusazeného v tuzemsku, registruje se do 15 dnů a přizná českou daň 21 % z přijaté služby, přičemž dál DPH neúčtuje a nic si neodečítá. Pokud jsou vaše výplaty skutečně příležitostným příjmem podle § 10, možná nejste osobou povinnou k dani vůbec.
Jaký kurz mám použít?
Česká fyzická osoba, která nevede účetnictví, použije buď kurz ČNB ke dni vzniku příjmu, nebo jednotný kurz podle § 38 odst. 7, a v jednom období obojí kombinovat nelze. Na Slovensku nabízí § 31 ods. 2 zákona č. 595/2003 Z. z. čtyři varianty. Vyberte jednu a uplatňujte ji konzistentně celý rok.
Každá výplata je zaznamenaná
Každá zpracovaná výplata je uvedená s datem, částkou a ověřovacím kódem a stránka transparentnosti počítá živý průměr doby uvolnění ze stejného ledgeru. Přesně tohle po vás bude chtít účetní.
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, úplné znění, § 2, § 7, § 10, § 16, § 35ba, § 38, § 38g: zakonyprolidi.cz/cs/1992-586
- Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 6h, § 6i, § 47: zakonyprolidi.cz/cs/2004-235
- Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, § 136 (lhůty pro podání přiznání): zakonyprolidi.cz/cs/2009-280
- Finanční správa ČR, Informace k institutu paušální daně pro rok 2025 a 2026 (pásma a měsíční zálohy 2026 ve výši 9 162 Kč, 16 745 Kč a 27 139 Kč): financnisprava.cz
- ČSSZ, Zálohy na pojistné na důchodové pojištění (minima pro rok 2026, sazba 29,2 %, maximální základ 2 350 416 Kč): cssz.gov.cz
- ČSSZ, OSVČ v kostce (rozhodná částka 117 521 Kč pro rok 2026): cssz.gov.cz/web/cz/osvc-v-kostce
- ČSSZ, Definice a druhy SVČ (návaznost na § 7 zákona o daních z příjmů): cssz.gov.cz/web/cz/definice-a-druhy-svc
- VZP, Informace pro OSVČ (sazba 13,5 %, minimální záloha 3 306 Kč v roce 2026): vzp.cz/platci/informace/osvc
- Zákon č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov, konsolidované znění účinné od 1. ledna 2026, § 6, § 8, § 9, § 11, § 15, § 31, § 32, § 49: slov-lex.sk
- Zákon č. 580/2004 Z. z. o zdravotnom poistení, § 10b, § 12, § 13: slov-lex.sk
- Zákon č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení, § 3, § 5, § 21, § 293gma: slov-lex.sk
- Zákon č. 222/2004 Z. z. o dani z pridanej hodnoty, § 7a, § 27, § 69: slov-lex.sk
- MPSVR SR, Životné minimum (284,13 EUR od 1. července 2025, 295,22 EUR od 1. července 2026): employment.gov.sk
- Česká národní banka, kurzy devizového trhu k 9. září 2026 (USD 20,813, EUR 24,250): cnb.cz
- Evropská centrální banka, referenční kurzy eura k 9. září 2026 (USD 1,1652): ecb.europa.eu
- Dolvero: Pravidla obchodování, stránka transparentnosti, podmínky a jak fungují výplaty u prop firem



